Patřím k lidem, co se rádi kochají pohledem na zmenšený svět a na porcelánové panenky s krásnými šatičkami jakoby opravdovými. Taková modelová železnice s malebnou krajinou a se všemi těmi nádražími, přejezdy, tunely a městy plnými domů a figurek, to je krása a dá se na to dlouho koukat a pokaždé objevíte něco nového, čeho jste si předtím nevšimli. Je to ale spíše doménou pánů modelářů, že? Miniaturám jsem se vlastně začala věnovat, když jsem si vyrobila z keramiky kachlová kamna, do kterých se dá vložit čajová svíčka nebo františek, a to se pak kouří z komína a plápolá světlo. Vyhrála jsem si s detaily, takže nechyběla dřevěná polínka vyskládaná pod lavicí, nádobí, utěrka, pantofle…(http://www.keramikazlata.cz/ostatni/)
A když se tak rozplývám nad svými kamny a NĚKDO mi ukáže dollhouse, typický georgiánský s dobovým nábytkem v měřítku 1:12, propukám dollhousemánii. Ten NĚKDO je moje sestra žijící v Anglii. Pár večerů strávených na internetu hledáním domečků ukázalo, že v naší české kotlině těžko pořídíte dollhouse za rozumnou cenu, zato za kanálem je z čeho vybírat! A to už je zase další příběh…
