A tak začala sestra vybírat domečky. Malé, velké a ještě větší, pro dámy sběratelky i malé slečny. Pro každého něco, ať si každý přijde na své. Za jeden den objela dokola předměstí Londýna a od šesti prodejců vyzvedla domečky. Většina prodejců měla k domečku nějaký vztah a vzpomínky. Vyprávěla mi o starším manželském páru. Manželé jí předali pečlivě zabalený domeček, kde každý kousek nábytku byl zvlášť obalený papírem a umístěný do krabic. Dokonce i původní návod měli schovaný. Posteskli si, že jim odrostla vnučka, se kterou dřív strávili spoustu krásných chvil u domečku.
Jak se do Fábie Combi vešlo šest velkých dollhouse, asi nikdy nepochopím, ale moje sestra je žena nekonečných možností a nakonec posháněla dokonce dvanáct nemovitostí. Má docela malý byt, a tak se začalo rychle řešit balení a doprava do Česka, což těžce nesla její tříletá dcera, pro kterou byly domečky několik dní jediným a nevyčerpatelným zdrojem zábavy.
