Od února 2019 rozjíždím nový projekt na zakázku: Diorama autodílny v měřítku 1:24.

Pro někoho, kdo si ani nedoleje vodu do odstřikovačů, je toto velmi obtížné téma ke zpracování. Po průzkumu fotek autodílen se „absolutně ne“ změnilo na „možná by to šlo“ a když do toho vložil své nadšení manžel a bratr, tak  z toho bylo „jdu do toho“. Letos si zřejmě půjdu zařídit přezutí auta osobně, abych okoukla místní autoservis. 

9. 3. 2019: Vybavení autodílny

Od japonské Fujimi models jsem si objednala stavebnice Tools 2 a Tools Remix. Jedná se o stavebnice k sestrojení dílenského vybavení. Jednotlivé dílky se vyřezají z blistru a lepí se speciálním lepidlem na plastové modely. Po sestavení se výrobek nalakuje. Použila jsem akrylové barvy a bezbarvý lak.

[Ukázat prezentaci]

10. 3. 2019: Ruční nářadí

Na výrobu ručního nářadí jsoem použila polymerovou hmotu Cernit a drát.

[Ukázat prezentaci]

10. 4. 2019: 3D tisk

V měřítku 1:24 je problematické sehnat hotové výrobky, proto většinu věcí je třeba vytisknout na 3D tiskárně. Projekt je nejdříve narýsován v progranu SketchUp a po té konvertován do programu 3D tiskárny. Výrobky jsou tištěné z ABS struny a jednotlivé díly jsou k sobě lepeny modelářským lepidlem na plastové modely. 

12. 4. 2019: Vrata, okna a zábradlí z 3D tiskárny

[Ukázat prezentaci]

13. 4. 2019: Schodiště z 3D tiskárny

Schodiště v autodílně bude do písmene L s podestou ve své polovině.

[Ukázat prezentaci]

1.5. 2019: Rozvržení boxu 

V přízemí autodílny bude montovna, v prvním patře bude kancelář, šatní skříňky a regál. V montovně je místo na dvě auta (Škodu Octavii a Trabant) a motocykl Honda. Octavia bude na hydraulickém zvedáku.

[Ukázat prezentaci]

12. 5. 2019: Stropy, podlahy, stěny a elektrifikace

Podlaha přízemí i patra je natřena šedou barvou v různých odstínech. Strop jsem nejdříve natřela bílou akrylovou barvou, potom jsem na něj nanesla houbičkou strukturovací pastu. Po zaschnutí jsem strop lehce ušpinila na sucho houbičkou. Na stěny jsem nalepila tapetu se vzorem zdiva v měřítku 1:24. I tuto tapetu později lehce v rozích a u podlahy zašpiním, aby působila autenticky.

Autodílna je elektrifikována 12V světly napájenými přes trafo. V dílně jsou čtyři stropní světla. Ke stropu jsou upevněna rozetou, kterou jsme vytiskli na 3D tiskárně. Dráty světel jsou natřené na černo a na stropě budou přiznané. Světla se rožínají na zásuvkovém panelu umístěném na zadní stěně boxu. Kvůli přístupnosti ke světlu v kanceláři je čelní stěna kanceláře otevíratelná na pantu. To umožní případnou výměnu žárovky. 

Na stropě je již nachystáno potrubí vzduchotechniky, na které jsem použila válečky z dětské stavebnice.

[Ukázat prezentaci]

18. 5. 2019: Zařizování dílny

Náročné stavební práce jsou za mnou a teď přichází ta příjemnější část. Dílna se začne plnit nábytkem a nářadím. Okna a vrata už jsou nalepená a na zemi je nalepený kanálek. Schodiště je instalované v rohu a hned vedle něj je umyvadlo. U zadní stěny je pracovní stů a regál s pneumatikami. Na balkóně jsou šatní skříňky a lavička. V kaneláři je stůl a skříň s policemi. Trabant i Oktávka jsou přišroubované k podlaze. Oktávka je zatím jen na  vyvýšeném podstavci, ale  na sloupech bude hydraulický zvedák s rameny zasunutými pod podvozek.

[Ukázat prezentaci]

28. 5. 2019: Rampa na motorku

Na 3D tiskárně vznikl model nájezdové rampy pro motorku. Motorka je částečně rozebraná.

[Ukázat prezentaci]

29. 5. 2019: Fujimi mechanici

V dílně to začíná žít! Dnes jsem slepila čtyři mechaniky ze stavebnice Fujimi. Figurky jsou vyrobené se všemi detaily a v reálných polohách. Ještě nejsou natření, ale už jsem jim přidělila práci. Jeden bude pracovat na podvozku Oktávky, druhý bude opravovat světlo Trabanta, třetí bude vysávat sedadla a čtvrtý bude sundávat kolo.

[Ukázat prezentaci]

2. 6. 2019: Mechanici po natření

[Ukázat prezentaci]

9. 6. 2019: Hydraulický zvedák a další doplňky

Pod Oktávku jsou zasunuta ramena hydraulického zvedáku, který byl také vytištěn na 3D tiskárně. Barely na olej, kanystry a lahve zaplnlí volná místa v rozích a na regálech.

[Ukázat prezentaci]

16. 6. 2019: Finále

[Ukázat prezentaci]

Na začátku nového roku 2019 jsem vytvořila rámeček s dioramatem koupelny. Na výrobu jsem použila dřevěnou krabici ve tvaru domečku, kterou jsem opatřila dvířky s folií, aby se do rámečku neprášilo. Dvířka rámečku jsou otevírací a zajištěna háčkem, takže je lze otevírat. Na stěnách a podlaze je nalepena embosovaná tapeta s obklady. Uvnitř rámečku jsou dřevěné modely sprchového koutu, umyvadla a záchodu. Další doplňky jsou z eshopu nebo vyrobené z Fima, korálek a kovových komponentů. Poličky nad záchodem jsou slepené z balsy. Obrázek je osvětlený bateriovým LED světlem. Všechny doplňky jsou do rámečku na pevno přilepené, aby se nepohnuly, pokud rámeček bude upevněný na dveřích do koupelny. 

[Ukázat prezentaci]

12►

Od srpna začínám pracovat na novém projektu. Budu vytvářet model řeznictví v proskleném boxu o délce 50 cm, hloubce 30 cm a výšce 28 cm. Zaplnit tak obrovský prostor ale nebude jednoduché, hodně věcí budu muset vyrobit svépomocí. Na těchto stránkách můžete sledovat moji práci. 

7. 8. 2018: Maso a uzeniny

Pro modelování masa a uzenin jsem si vybrala 4 odstíny polymerové modelovací hmoty Cernit, která se vytvrzuje v troubě při 130°C. Další barevné niance domaluji akrylovými barvami a nakonec vše bude nalakováno, neboť co je lesklé, to je mastné. Pro takto veliké řeznictví bude potřeba velký sortiment výrobků, vyrábět je budu postupně, jak budou přicházet inspirace. Pro ukázku vkládám první vymodelované kousky, které ještě zatím nebyly domalovány akrylovými barvami a lakem.

[Ukázat prezentaci]

9. 8. 2018: Mlýnek na maso

Na výrobu mlýnku jsem použila komponenty ze starých propisek. Ačkoliv vypadají jako z kovu, jsou plastové a tudíž se dají dobře řezat a vrtat. Jednotlivé dílky jsem k sobě lepila tavnou pistolí. 

[Ukázat prezentaci]

10. 8. 2018: Řeznický špalek

Na řeznický špalek jsem si uřízla dva kousky lepené překlížky, které jsem slepila k sobě. Hrany jsem obrousila a také jsem trochu vybrousila horní plochu a udělala do ní pár zářezů, aby špalek vypadal používaně. Nožky špalku jsou z MDF a rozepřené špejlí. Po nalakování jsem po obvodu šplaku umístila dva měděné pásky a zajistila je malými mosaznými hřebíčky.

[Ukázat prezentaci]

18. 8. 2018: Kráječ na salám

Na výrobu kráječe jsem použila dvě podložky, části patentního knoflíku, špičku z propisky, drát, dřevěné korálky a kousek překlížky. Díly jsou k sobě lepené tavnou pistolí.

[Ukázat prezentaci]

19. 8. 2018: Váhy

Váhy jsou vyrobené z MDF. Po obroušení a slepení jsem je natřela akrylovou barvou. Stupnici, značku a linky jsem nakreslila tenkou permanentní fixou. Podnosy na vahách jsou talíře z eshopu (h2h077 a h2h078).

[Ukázat prezentaci]

22.8. 2018: Prase

Na výrobu prasete jsem se dlouho připravovala. Prohlédla jsem si na internetu spoustu fotek vykuchaných prasat a zabíjaček, až mi z toho bylo nevolno a nějakou dobu teď vepřové nemusím. Prase jsem modelovala z polymerové hmoty Cernit, po vytvrzení jsem na dokreslení barevných detailů použila akrylové barvy a lak. 

[Ukázat prezentaci]

1.9. 2018: Další maso a uzeniny

Pustila jsem se do modelování dalších masných výrobků: špekáčků a klobás na niti, žeber, vepřových kolen, kýt a salámů. Vyrobila jsem i dózy s utopenci. Buřty jsem spolu s vymodelovanou cibulkou zalila hmotou Solid Water do plastových dóz s víčkem. Do zalévací hmoty jsem dala trošku nadrceného sušeného libečku, který má vypadat jako bobkový list. 

Všechny výrobky jsou ještě domalované akrylovými barvami a nalakované. Na tácky jsou nalepené lepidlem Herkules.

[Ukázat prezentaci]

12.9. 2018: Nábytek

Konečně dorazily regály a pult do obchodu, také dřez, stolek a police do přípravny. Regály mají police z transparentního plastu a lze je vytáhnout. Do regálů jsem navrtala v horní části otvory na protažení dřevěné špejle, která bude sloužit jako tyč na zavěšení uzenin a masa. Nábytek jsem namořila hnědou lazurou a přelakovala lakem ve spreji. Pro představu jsem umístila do regálů i pultu zboží a už je jasné, že to ještě nestačí a nějaké ty salámky a maso ještě vyrobím.

[Ukázat prezentaci]

25. 10. 2018: Transformace 

Tak toto dělám opravdu moc ráda. Baví mě měnit charakter panenek. Podívejte se, jak se z noblesního pána  stane řezník. Použila jsem figurku z eshopu DP159, které jsem sundala kabát, trochu ostříhala vlasy a sloupla plnovous, aby zbyl jen knírek. Na trup jsem našila molitan, abych přidala objemu na těle. Ušila jsem károvanou košili a přes ni nalepila zástěru. Přibarvila jsem tváře, nos i bradu, trochu červeně skončilo i na zástěře. Do ruky jsem vlepila nůž.

[Ukázat prezentaci]

2. 11. 2018: Příprava boxu

Z vnější strany jsem box na řeznictví  namořila a nalakovala. Uvnitř jsem natřela stropy a stěny na bílo. Příčka mezi obchodem a přípravnou je zajištěná ze spodu hřebíky, vlepená a u stropu zajištěná lištami. Na podlahu a stěnu příčky jsem nalepila tapety se vzorem dlažby a obkladů.

[Ukázat prezentaci]

4. 11. 2018: Prodavač

Doplnila jsem další sortiment masa a uzenin, aby regály byly naplněné zbožím. Do příčky jsem vsadila dveře. Na pult jsem nalepila dřevěnou pracovní desku, na které stojí váhy a kovová pokladna. Pan prodavač dostal do ruky vidličku s plátkem masa a odvažuje zboží. 

[Ukázat prezentaci]

6. 11. 2018: sůl do přípravny

V přípravně bude u stěny stůl s kráječem a mlýnkem na maso. Ze šuplíku vykukuje utěrka a v polici pod stolkem je měděný hrnec a plechový kýbl:

[Ukázat prezentaci]

8. 11. 2018: cedule a plakáty do prodejny

V prodejně na stěnách budou nalepeny plakáty s popisem porcování masa a cedule s denní nabídkou.

[Ukázat prezentaci]

9. 11. 2018: zavěšení prasete

V přípravně už je na stěnách tapeta s bílo modrými obklady. Do stropu je zašroubovaný háček, na kterém visí řetězy s prasetem. Pod prasetem je kovový lavór. 

[Ukázat prezentaci]

10. 11. 2018: usazení dveří a instalace světel

Po nalepení poslední tapety – dlažby do přípravny, jsem usadila a přilepila dveře mezi prodejnou a přípravnou.

[Ukázat prezentaci]

Rozmístění nábytku už je dané a tak mohu vybrat nejvhodnější polohu osvětlení. V obchodě jsou dva lustry a v přípravně jeden. Jedná se o LED světla napájená 3V knoflíkovou baterií, zapínají se tlačítem přímo na světle. Světla drží na stropě na magnetech, takže se dají lehce vytáhnout, zapnout, vypnout nebo jim vyměnit baterii.

[Ukázat prezentaci]

30. 11. 2018: Košík pro zákaznici a zástěra na háčku

Blíží se finále a tak dolaďuji poslední detaily: ná háčku v přípravně visí zástěra a zákaznice dostala do košíku chléb a zeleninu vymodelovanou z Cernitu. 

[Ukázat prezentaci]

1.12. 2018 : Police v přípravně

Na stěnu v přípravně jsem přilepila police, ve kterých je nádobí a potravinové dózy.

[Ukázat prezentaci]

2.12. 2018: Finále

Řeznictví je hotové. Na závěr jsem udělala ještě několik fotek na natočila video. Pomalu se se svým dílem loučím a doufám, že v pořádku dorazí do Prahy!

[Ukázat prezentaci]

Pomlázku jsem vyrobila z tenších jutových provázků, které jsem spletla do copu.  Aby byla pomlázka tuhá a držela tvar, přetřela jsem ji lepidlem Herkules, které je po zaschnutí průhledné. Na konci pomlázky jsou navázané barevné bavlnky jako stužky. 

Košík s kraslicemi musí být lehký, jinak by se figurka chlapce pod jeho vahou svalila. Dno košíku tvoří knoflík. Kolem knoflíku je dokola nalepený proužek z plsti. Tenší pásek plsti je nalepen jako ucho košíku. Po obvodu košíku je nalepená ozdobná stužka. Na lepení jsem použila tavnou pistoli.

Kraslice jsou vymodelované z barevného Fima. Pokud je košík hlubší, vyložte košík čtverečkem látky a kraslice nalepte na povrch.

Letošní novinkou na vánočním tržišti bude osvětlený stánek s hračkami, který jistě přiláká pozornost nejen figurek dětí ve výloze, ale i dětí, které chodí kolem naší výlohy na procházky. 

Stánek jsem vyrobila z MDF a balsy. Boční stěny jsou z MDF trámečků a stříška s policemi je z balsy. Dřevěné hračky vznikly slepením  korálků různých tvarů. Na výrobu medvídků jsem použila silikonovou formu a hmotu Fimo. Namalováné jsou akrylovými barvami. Z Fima jsou i lízátka. Punčochy jsou vystřižené z plsti, obšité a ozdobené vyšitou hvězdičkou. Malé figurky zvířátek jsem si půjčila od svých dětí. Na stříšce je nalepená červená plst. Řetěz barevných světel jsem přišila k okrajům plsti. Světla se dají zapojit přes zásuvkový panel.

Máme pro vás tip na malý víkendový projekt. Vyrobte si 3D obrázek s miniaturou místnosti. Můžete ho použít i jako označení dveří do kuchyně, koupelny, komory nebo třeba i sklepa.

Prohlédněte si video s komentovaným postupem výroby dioramatu pracovny. Výrobu zvládnou i začátečníci. Miniatury nábytku a doplňků si můžete vybrat na našem eshopu nebo se pokuste o vlastní výrobu.

Rukama už nám prošlo více než sto domečků všech možných stylů, starožitných i moderních, velkých i malých, dětských i sběratelských. Skoro by se dalo říct, že už to máme v oku a když si nějaký vyhlédneme, máme představu o jeho velikosti a provedení. Ale přece se našel domeček, který nám vyrazil dech. První, kdo utrpěl šok, byl náš přepravce, který nám vzkázal, že nic takového ještě neviděl a to už je zvyklý na ledacos. A měl pravdu. 

Má celkovou výšku 170 cm, šířku 105 cm, hloubku 68 cm. Váží 41,5 kg. Má pět podlaží včetně suterénu a podkroví. Nabízí k zařízení 18 místností včetně sklepa na uhlí. 

Opravit a vybavit takovýto dům je opravdu výzva na několik let. A najít mu místo, kam ho umístit, je také obtížné. 

„Je libo kapra živého nebo zabít a vykuchat?“ Tak takto se bude ptát prodavač u kádě s kapry na vánočním tržišti. 

Ze dřeva, balsy a MDF destičky jsem poslepovala stolek na zpracování kaprů. Jednotlivé díly jsem slepila lepidlem Perfect G. Toto lepidlo má několik výhod, díky kterým jsem si ho oblíbila. Schne podstatně rychleji než Herkules, takže nemusím čekat mezi jednotlivými kroky lepení. Po zaschnutí je tvrdé a průhledné, čímž zase předčí Pattex, který je bílý a lepené spoje tedy mohou být vidět. Perfect G se mi osvědčilo i na lepení balsy, která se jinak při použití Herkulesu začala kroutit. Perfect G má praktické balení s aplikátorem, takže nepotřebujete k nanášení prst ani štěteček.

V rámci příprav vánoční expozice ve výloze pustila jsem se do přípravy pouličního prodeje kaprů na vánoční stůl.

Kapříky jsem si vymodelovala z Fima, vytvrdila v troubě a nakonec natřela akrylovými barvami. V eshopu jsem pořídila podběráky a pustila jsem se do výroby kádě. Našla jsem si kalíšek odpovídající velikosti. Neměl by se směrem ke dnu příliš zužovat, aby se dal obložit dřevěnými špachtlemi bez mezer. Na obložení kalíšku jsem použila dřevěné špachtle koupené v lékárně, lepší by ale asi byly užší špachtle od ledňáčků. Špachtle jsem si nařezala na odpovídající délku a nalepila je na textilní pásek těsně vedle sebe. Při přiložení na kelímek jsem zjistila, že poslední špachtli musím zůžit, abych trefila přesně obvod kelímku. Pásek s nalepenými špachtlemi jsem přilepila na kelímek a zafixovala gumičkou. Po obvodu kádě jsem nalepila dva pruhy z provázku. Po zaschnutí lepidla jsem celou káď natřela hnědou akrylovou barvou. Do kádě jsem si rozmíchala Solid Water a ponořila kapry.

Dnes vám předvedu další proměnu panenky. Vzhledem k nastávající zimě jsem vytvořila bruslaře. Plastová figurka chlapce se pro bruslaře bude hodit, neboť díky čepici, šále a rukavicím prakticky nebude poznat, že je z plastu. Koukat mu bude jen část obličeje. Původní kalhoty jsem ponechala a z fleecu jsem ušila červený kabátek a modrou čepici, šálu a rukavice.

Z Fima jsem vymodelovala brusle – zvlášť boty a nože. Boty musí mít menší otvory, do kterých pak zasunu nohu. Nejdříve jsem dala do trouby vytvrdit nože bruslí. Ty jsem potom zapíchla do podrážky ještě měkkých bot a celé brusle dala vytvrdit do trouby. Po vychladnutí jsem brusle natřela černou akrylovou barvou a na nože jsem použila sříbrnou barvu.

Slabší povahy mi snad prominou, protože jsem skalpelem panáčkovi uřízla chodidla u kotníků. Na pahýly jsem nanesla trochu silikonového lepidla a nasunula na ně brusle. 

Když jsem si pohrála s těžištěm, trochu panáčka předklonila a předpažila jsem mu ruce, tak panáček na bruslích i sám stojí. Pokud by nestál, musel by dostat hokejku jako třetí opěrný bod.

A teď ještě aby zamrzl rybník!

A na konec jsem si nechala zahradní lavičku.

1. nejdříve jsem vyloupla bočnice lavičky – tj. dílky č.1 a č.2. Do bočnic  mezi nohy jsou zasunuty dílky č.3
2. dílkem č.4 jsou v přední části spojeny obě bočnice lavičky. Bočnice jsem si zasunula do otvorů v destičce, aby lavička rovně stála
3. na opěradlo lavičky č.7 jsou potřeba dvojice lištč.5 a č.6. Opěradlo lavičky č.7 je z horní i spodní strany vlepeno mezi dvojice lišt č.5 a č.6 
4. na sedadlo lavičky patří dílky č.8 (zadní lišta je v rozích vyřízlá), lišta č.8a je o kousek kratší a patří dopředu
5. opěradlo jsem zasunula a nalepila na bočnice 
6. na bočnice jsem nalepila dýhy č.9, 10 a 11

Domov dělá stůl. Takže jdeme na to. 

1. z destičky jsem vyloupla dílky 1, 2 a 3, které tvoří nohy stolu. Dílek č.2 se třemi otvory nasadíme na horní stranu a dílek č.3 na spodní stranu dílku č.1
2. dílky č.6 slepíme k sobě tak, aby vznikly mezi nimi dutinky na klínky. Slepenec 6/6 zasuneme do otvorů na dílech č. 1
3. desku stolu č.4 nasuneme a nalepíme na nohy stolu. Při lepení jsem použila kancelářské svorky, které po dobu schnutí lepidla držely nohy.
4. zasuneme klínky č.7 do otvorů v dílku č.6/6 
5. na desku stolu nalepíme dýhu č. 5
6. na nohy stolu nalepíme destičky č.8

Teď už mám natrénováno ze skládání stoličky a sáněk, takže se s nabraným sebevědomím pouštím do židlí.

1. Nejdříve jsem si vyloupala dílky z destičky. Skalpel mi byl ku pomoci. Dílky jsou na destičce očíslované.
2. Na spodní straně sedátka (č.2) jsou vyznačena místa, kam se mají nalepit dílky č.3. K lepení jsem použila lepidlo Perfect G.
3. Čtyři nohy židle (č.4) přijdou zasadit do otvorů dílků č.3. Do otvorů jsem předem nanesla trošku lepidla.
4. Opěradlo č. 1 jsem nasunula do otvorů sedátka č. 2. I zde je dobré nanést trochu lepidla.
5. Opěradlo (č.1) je pod sedátkem (č.2) zajištěno dvěmi kolíčky č.5

Poskládat sáňky se může zdát trošku složitější, ale díky číslování dílků a návodu to šlo také velmi snadno.

1. Nejdříve jsem si vyloupla všechny dílky z destičky (jejich čísla si buď zapamatujte a nebo popište)
2. Slepila jsem k sobě lyžiny – dva dílky č.1 k sobě a dva dílky č.2 k sobě. Pozor na rozlišení lícové strany – má  na sobě rýhu skluznice. Použila jsem lepidlo Perfect G.
3. Do „U“ profilů č.3 jsem zasunula příčky č. 4. Vybrání v „U“ profilu přesně pasuje na tloušťku příček, ale pro jistotu jsem nanesla malinko lepidla do spojů.
4. Oba „U“ profily č. 3 jsem zasunula do připravených otvorů v lyžinách č.1/1 a č.2/2. Na spoje jsem předem nanesla trochu lepidla.
5. Na horní část „U“ profilu jsem přilepila sedátko č.5

Vyzkoušela jsem poskládat „babiččinu stoličku“ ze stavebnice Do It Yourself neboli „vyrob si sám“. Tyto stavebnice nově nabízí náš eshop.

Nejdříve jsem si vyloupla jednotlivé dílky z destičky. Jsou číslované, což vám pomůže zorientovat se v návodu. Pomohla jsem si skalpelem. Dílky by šly i vylámat, ale pak je potřeba zabrousit smirkovým papírem místa po můstcích, které drží dílky v destičče.

Pak jsem nasunula sedátko (č.3) k bočnici (č.1). Na spoje jsem předem nanesla trochu lepidla. Použila jsem lepidlo Perfect G, které je po zaschnutí transparentní a zároveň tvrdé a dá se brousit, pokud je potřeba. Přes bočnici jsem nalepila dýhu (č.4), která zakryla spoje.

Nyní jsem slepila dva díly příček (č.6) k sobě tak, aby  mezi nimi vznikly dutinky na kolíčky (č.7). Příčku (č.6) jsem vsunula do bočnice (č.1).

Pak jsem na sedátko (č.3) a příčku (č.6) nasunula druhou bočnici (č.2) a spoje slepila. Na bočnici jsem nalepila druhou dýhu (č.5) a nakonec příčku zajistila z obou stran kolíčky (č.7). Za 15 minut bylo hotovo.

A je tu poslední příspěvek Halloweenského běsnění – Ježibaba. Obličej, ruce a boty jsou vymodelované z Fima. Při výrobě obličeje jsem si pomohla nejdříve silikonovou formou a pak jsem ho ještě upravila a domodelovala větší nos a bradu. Před vytvrzením v troubě jsem si do Fima napíchla očka, která použiji k provléknutí drátu. Hlava, ruce a boty jsou navléknuty na drát, který tvoří kostru těla. Drát je omotaný páskou. Na Ježibabu jsem ušila overal, který jsem vycpala vatou. Přes overal má ještě oblečenou sukni se zástěrou a svetr. Vlasy jsou z koudele. Aby Ježibaba dobře stála i v předklonu, je upevněná na stojánek. Zde jsem ale potřebovala černý, takže jsme ho vytiskli na 3D tiskárně.

Chýši čarodějnice teď musím zaplnit ohromným množstvím věcí, aby vznikl nepřehledný binec. Začala jsem čardějnickými knihami. Část knih, které půjdou do polic knihovny, jsem vyrobila z malých dřevěných špalíčků, kterým jsem sbrousila hrany a natřela je. Na hřbet jsem dala různé nápisy a nebo jen proužky či reliéfy.

Další část knih bude na stole otevřená. Z internetu jsem si vytiskla obrázky listů s texty a obrázky a poskládala je do knihy. Desky jsou ze čtverečku kůže. Koule na věštění vzikla slepením skleněnky, části knoflíku a bižuterní komponenty. Kouzelnická hůlka je vyrobená z párátka, bižuterní komponenty a korálku.

Na skleněné vialky z hnědého skla jsem nalepila malé štítky a špunty těchto dóz jsou z dřevěných korálků. Čiré vialky jsem naplnila různými barevnými jedy. Na jejich výrobu jsem použila dvousložkovou hmotu Solid water, kterou jsem si nabarvila. Část jedů je i rozlitá. Z Fima jsem vymodelovala otrávenou krysu, kterou jsem do rozlitého jedu položila. V jedné z dóz jsou zalité i oči.

Knihovnu tvoří víko rakve vytištěné na 3d tiskárně se třemi policemi. Knihy, pergameny, věštecká koule, skleněná dóza a svíčky jsou do polic vlepené. Na stole vznikl nepořádek z knih a dóz s rozlitými jedy. Otrávená krysa leží v louži jedu pod stolem. Nad krbem se suší zavěšené byliny a na krbové římse jsou vyskládány flakóny s tajnými ingrediencemi.

Na výrobu zrcadla jsem použila MDF desku, ze které jsem lupénkovou pilou vyřezala tvar rámu zrcadla a spodní odkládací lištu, která je k rámu přilepena Pattexem. Ozdobné prvky na horní hraně jsou dřevěné korálky navlečené na špičatém párátku a nalepené na rám zrcadla. Tři korálky jsou nalepené i na spodní lištu. Celé zrcadlo je natřené akrylovou barvou na černo. Dále jsem si z Fima vymodelovala ruku a svíčky a po jejich vytvrzení v troubě jsem je natřela akrylovými barvami.

Na zrcadlo jsem nalepila obrázek s obličejem ježibaby. Okraje obrázku jsem zaťupala šedou barvou do ztracena. Ruku z Fima jsem nalepila na zrcadlo. Na předloktí jsem tavným lepidlem nalepila kousek z černých silonových punčoch. Na spodní odkládací lištu jsem nalepila několik svíček.

Chýši pro čarodějnici jsem pojala jako jednoduchou otevřenou místnost. Záměrně jsem volila lichoběžníkový půdorys, aby se stěny směrem dozadu sbíhaly. Budou  tak lépe pozorovatelné dekorace na bočních stěnách. Domeček je vyroben z MDF desek. Na vnitřní stěny jsem nalepila tapetu s dekorem kamenné zdi, na zadní stěnu kousek tapety s dekorem cihel. Pro podlahu jsem si vytiskla tapetu kamenné podlahy.

Sloupky a krbová římsa jsou z MDF. Sloupky jsou oblepené tapetou s dekorem cihel, krbová římsa je začerněna akrylovou barvou. Aby interiér působil strašidelně, začernila jsem tapety na stěně v rozích i na podlaze a v okolí krbu. Vytištěná tapeta na podlaze je ještě natřená klovatinou, aby byla odolnější.

Nyní jsem přistoupila k elektrifikaci. Na boční stěnu jsem instalovala nástěnnou lampu, její drát je dírkou ve stěně vyveden na vnější stranu stěny a po ní veden k zadní stěně, kde bude nalepený zásuvkový panel. Druhým osvětlením bude ohýnek v krbu. Drát od ohýnku vede dírkou v zadní stěně přímo k zásuvkovému panelu. Kolem ohýnku jsem nalepila kousky větviček jako polínka. Z Fima jsem vymodelovala kotlík a po vytvrzení v troubě jsem ho natřela na černo akrylovou barvou a lakem. Kotlík je zasazen do stojánku z drátku od špuntu šampaňského. Do kotlíku je zastrčen kousek polyesterové vaty jako kouře.

Po elektrifikaci jsem dokončila tapetování. Drát vedoucí od nástěnného světla je na vnější stěně fixován zakrývací páskou. Vnější stěny jsem otapetovala stejnou tapetou jako stěny vnitřní. Střecha chýše by měla být z břidlicových tašek. Na jejich výrobu jsem použila karton od krabiček na vajíčka, který má lehce hrbolatý povrch. Víka krabiček jsem natřela na černo a přidala jsem trochu stříbrné patiny. Po zaschnutí jsem je rozstříhala na čtverečky. Ty jsem lepila od spodu nahoru tak, aby se vzájemně překrývaly. Čtverečky nejsou stejně velké a místy jsou zprohýbané. Střecha pak působí neuspořádaně a rozházeně. Nakonec jsem břidlice natřela ochannou vrstvou klovatiny.

Z Fima a silikonové formy jsem si vyrobila obličeje, které jsem ale ještě před vytvrzením upravila. Smrtce jsem přidala na nose a bradě a promáčkla tváře. U ducha jsem prořízla ústa a udělala pořádnou díru.

Obličej a ruce ducha jsem natřela zeleno bílými odstíny akrylových barev. Vlasy jsou z polyesterové vaty. Šaty jsou ušité z průsvitných materiálů a jsou přilepeny k předloktí. Ruce jsou přilepeny tavným lepidlem ke tvářím. V hlavě je zapečený háček, za který duch visí na niti.

Hlava a končetiny Smrtky mají zapečené očko, do kterého jsem provlékla drát a vytvarovala kostru těla. Drát jsem omotala páskou. Obličej a končetiny Smrtky jsou natřené akrylovými barvami. Na Smrtku jsem ušila overal, který jsem vycpala polyesterovou vatou. Horní vrstva oblečení je černý kabát s kapucí. Kosa je z eshopu.

K výrobě náhrobků jsem použila zbytky z MDF desky. Různé tvary pomníků jsem vyřezala lupénkovou pilou. Aby dobře stály, na zadní stranu je nalepený malý hranolek. Na některé náhrobky jsem nalepila reliéfy. Jsou vyrobené ze samotvrdnoucího fima a silikonové formy. Náhrobky jsou natřené na černo a vystínované šedými odstíny. Nápisy jsem udělala bílým fixem. Z Fima jsou vymodelovaní havrani a také svíčky.

Po roce se zase vracím k výrobě strašidelných miniatur a moc se u toho bavím. Ke strašidelnému domečku z loňska přibudou další kulisy a snad z toho bude i celá výloha.

Dnes vám ukážu, jak jsem za necelé čtyři hodinky proměnila nepotřebnou figurku panenky na žebráka. Není to sice žádný happyend, ale lepší být žebrákem ve výloze než skončit v odpadkovém koši, že?

1. Panenka, ve stavu jak ji vidíte na prvním obrázku, přišla s nějakým domečkem. Těžko si představit, že by se dala takto použít. Dlouho byla mezi tak zvanými nepoužitelnými věcmi. Je vyrobená z drátu a molitanu. Hlavičku má zřejmě z polystyrenu potaženého silonovou punčochou.
2. Nejdříve jsem jí ostříhala vlasy úplně nakrátko. Pod modrý svetr jsem nacpala vatu a natvarovala jí pořádné břicho.  Ze staré pletené ponožky jsem jí ušila kalhoty. Se střihem jsem si starost nedělala, který žebrák má padnoucí oblek? Naopak nedokonalost je žádoucí. Vatu jsem nacpala i do kalhot, abych natvarovala stehna a zadek. Kalhoty jsem v pase přistehovala k tělu.
3. Kabát je také ušitý ze staré ponožky. Nejdříve jsem navlékla na ruce rukávy.
4. Po té jsem už na panence přistehovala zbývající díl kabátu k rukávům a pár stehy přichytila rohy jako límce.                                                                                                                            
5. Pod kabát jsem vložila proužek roláku. K tomu se hodila ponožka se vzorem, jejíž rubová strana je rozedraná. Osobně tento druh ponožek nesnáším, často to bývá na vzorovaných dětských ponožkách. Rolák je opět pár stehy přichycen. Zakrývá jen přední část trupu, aby nebyl vidět původní modrý svetr. Kapsa na kabátu je z pružného lemu ponožky. Vejde se do ní i láhev whisky. Na kabátu i kalhotech jsem místy udělala malé rozpárané dírky, aby byl žebrákův outfit realističtější.
6. Původní lakované špičaté polobotky s vyvýšeným podpatkem se na žebráka nehodí. Obalila jsem je kouskem hnědé kůže, na přilepení jsem použila tavnou pistoli.
7. Z černé kůže jsem vystřihla podrážky a nalepila je tavnou pistolí.                          
8. Vlasy a vousy jsou z koudele a jsou přilepeny Herkulesem. Teď už figurka vypadá spíš jako Krakonoš. Kloubouk  vznikl ze zbytku ponožky, na žebrákovu hlavu dobře sedla její špice.
9. Vodovými barvami jsem trochu ušpinila obličej.

Věřím, že se vám proměna líbí, že dá druhou šanci ošklivým panenkám a starým ponožkám. Sem tam koukněte do našeho bazaru, kde můžete narazit na „nepoužitelnou“ věc, která čeká na svou druhou šanci.

Koloběžkou jsem splnila přání jednomu chlapečkovi, který chodí s maminkou na procházky po naší ulici. Pravidelně dělá zastávku u našeho domečku ve výloze a hledá, co je tam nového. Vždy se ho ptám, co by se mu tam líbilo, a tak při další procházce tam už najde kluka dovádějícího na koloběžce.

Na výrobu stánku jsem použila odřezky z  MDF desky a balsu. Boky stánku jsou polepené tapetou se vzorem dřevěných prken, na stříšce je nalpený kousek plátna. Uzeniny jsou vymodelované z bílého Fima a po vytvrdnutí natřené akrylovými barvami a lakem. Stánek bude součástí malého tržiště v naší výloze.

Dnes pro vás otestuji produkt „Making waves“ na výrobu vodních prvků. Návod slibuje možnost vytvoření vodních prvků jako vln a zčeřené vody, dokonce vody stékající po svislé stěně.

Disperze má konzistenci bílého krému a štiplavý amoniakální zápach, který dámy dobře znají, pokud si barví vlasy. Rozhodně doporučuji si nejdříve vyzkoušet práci s disperzí nanečisto, na podložce a s nějakými bezcennými předměty, než použijete disperzi na svou miniaturu. Nachystejte si nějakou tyčinku na aplikaci a stříkačku.

Na skleněnou podložku jsem nejdříve nanesla kaňku disperze, abych se přesvědčila, jak rychle začíná tuhnout. Ukázalo se, že krémovitá konzistence pěkně drží tvar i vytvořené vlnky, ale po minutce už se moc nevyplatí do toho rýpat a vylepšovat to, neboť pěkné oblé tvary rychle zasychají a i když je kaňka stále bílá, tak na povrchu už je hustší škraloup a ten už drží tvar, takže byste ho celý shrnuli a potrhali. Pokud je třeba něco vylepšit, je lepší nechat první vrstvu zaschnout do průhledna a pak nanést novou vrstvu. Schnutí probíhá podobně jako u disperzního lepidla Herkules. Od krajů a nejtenčích ploch začíná disperze ztrácet bílé zbarvení a stává se průhlednou.

Kaňka schnula několik hodin, než byla úplně transparentní. Ze skleněné podložky už pak nešla sundat, takže pokud nanesete disperzi přímo na podlahu nebo stůl ve svém domečku, už ji neodstraníte. Zkusila jsem udělat ještě kaňku na kancelářské složce (euroobal). Ze složky šla pak loužička krásně sloupnout. Pokud tedy nechcete mít na stole rozlitou vodu napořád, vyrobte si loužičku bokem na kancelářské složce, po zaschnutí ji sloupněte a umístěte do domečku. Vrstvy disperze větší než 2 mm i po zaschnutí zůstaly mléčně zbarvené, což značně omezuje použití výrobku „Making  waves“ jen na drobné vodní prvky jako rozlitý nápoj, vlnky na hladině a tenký proud vody.

Zahradní fontána kombinuje stojatou i tekoucí vodu, takže využiji oba produkty – „Making waves“ i „Solid water„. Vytvořit tenký proud vody vytékající z chrliče fontány se nejprve zdálo být nemožné, protože se vlákno disperze „Making waves“ vytlačené z injekční jehly vždy přetrhlo. Už jsem si chtěla pomoci kouskem silonu, který bych nalepila mezi chrlič a dno fontány, a na něj bych hmotu „Making waves“ nanesla, ale nakonec se přece jen podařilo natáhnout vlákno i bez opory silonem.  Po zaschnutí prvního vlákna jsem ještě nanesla další, aby byl proud vody z chrliče silnější. Po úplném zaschnutí proudu vody jsem dno fontány vylila dvousložkovou pryskyřicí „Solid water“ pro vytvoření hlubší průzračné stojaté vody. Po úplném vytvrzení (1 den) jsem pomocí  disperze „Making waves“ vytvořila na hladině kolem proudu vody  kruhové vlnky .

Rozhodla jsem se pro vás otestovat produkt „Solid water„. Jedná se o dvousložkovou pryskyřici, pomocí které naplníte vodou jezírka, pítka a kašny, nádoby, umyvadla a vany. Hodí se pro stojaté vodní prvky.

V balení najdete dvě lahvičky: resin (pryskyřice) a hardener (vytvrzovací činidlo). Resin a hardener se míchají v poměru 2:1. Není třeba s přípravou směsi spěchat, vytvrzování je vskutku pomalé a tak je na místě obě složky dobře promíchat, dokud ze směsi nezmizí „žilkování“. Pokud jsou pro vaši aplikaci bublinky nežádoucí, míchejte velmi opatrně. Intenzívním mícháním vnesete do směsi bublinky, kterých už se těžko zbavíte, na nápoj sody ale bublinky patří. Promíchanou směs jsem vlila do nádob s naloženými prsty a očima (jedná se o výrobek do Strašidelného domu).

Zkusila jsem Solid water nabarvit na červeno, použila jsem velmi malé množství akrylové barvy, kterou jsem vmíchala do připravené směsi. Červenou směs jsem vlila do skleničky a ozdobila brčkem a plátkem citrónu, druhou skleničku jsem naplnila a po té položila do kaňky na tácek (z víčka od piva) a nechala nápoj trochu vytéct. Po vytvrzení je pryskyřice úplně tvrdá a hlavně pevně přilepená, takže už ji neodstraníte. Vytvořila jsem tedy ještě jeden rozlitý nápoj, ale tentokrát jsem loužičku se skleničkou nechala schnout na kancelářské složce (euroobalu), ze které jde po vytvrzení sklenička s celou loužičkou sloupnout. Pokud chcete tedy „mobilní“ rozlitý nápoj nebo louži, vytvořte si ji mimo domeček na kancelářské složce a po vytvrzení ji sloupněte a umístěte do domečku.

Další aplikací, kam Solid water použiji, bude kašna. Zde už se ale neobejdu bez dalšího produktu – „Making waves“ na vytváření vody v pohybu, ale o tom v dalším příspěvku.

Rozhodla jsem se trochu rozšířit městský mobiliář v naší výloze. Na 3D tiskárně byly vytištěny bočnice lavičky a područky. Z balsy tl. 1,5 mm jsem si nařezala proužky dlouhé 11 cm a široké 6 mm. Proužky balsy jsou k bočnicím lepeny Pattexem. Dvěmi proužky balsy jsem si nejdříve spojila bočnice laviček a pak postupně nalepila všechny proužky. Nakonec jsou nalepeny područky.

Líbí se vám moje lavička a chtěli byste si takovou zkusit udělat? Bočnice, područky a plátek balsy vám zašleme za 50,- Kč.

Nastal čas vyhovět mému synovi a pořídit mu také domeček. Osmiletý kluk má však úplně jiné představy, jak by měl jeho dollhouse vypadat: měl by to být dům hrůzy. Musím přiznat, že mě tento projekt nadchnul, protože to bude úlet od nazdobených idylických interiérů, pastelových barev a dokonalých figurek do ponurého šera, záhrobí a ke strašidlům.

K tomuto projektu jsem vybrala domeček, který dostal syn jako dvouletý. Dřevěná farma se zvířátky už byla dlouho bez pozornosti našich dětí, příležitostně ji využíval jen náš kocour jako úkryt před návštěvou. Do domu má tato stavba sice daleko, ale taková strašidelná stodola by snad synovi pro začátek stačila. Možná máte doma podobný dětský domeček, pokuste se mu dát nový kabát a možná se k němu vaše odrostlé dítko zase vrátí.

První den rekonstrukce: nátěr

Nejdříve domeček dostane nové barvy. Pro usnadnění natírání jsem odšroubovala střechu. Dokonale zelená vrata jsem natřela krakelovacím lakem. Po zaschnutí jsem je přetřela černou barvou, ve které se díky laku udělaly zelené prasklinky. Hnědá vrata na půdě dostala černé stínování a kladka s hákem je také v odstínech černé a hnědé.  Štítové stěny jsou natřené šedou barvou, na kterou jsem pak houbičkou tupovala černé skvrny. Po zaschnutí jsem černou pastelkou nakreslila obrysy kamenných kvádrů. Nakonec jsem kamennou zeď natřela klovatinou, která kresbu zafixovala. Boční stěny jsem zatím nechala původní, později budou tapetovány.

Podlaha domečku je v odstínech šedé. Na vnitřní stěny jsem nanesla strukturovací pastu, abych rozbila dokonale rovné plochy stěn. Po zaschnutí jsem houbičkou nanesla světlejší odstíny šedé, bílé a i trochu zelené a žluté. Nakonec na místa se strukturovací pastou jsem suchým štětcem nanesla černou barvu, aby vynikly praskliny. Z papírové tapety s potiskem režného zdiva jsem vytrhla nepravidelné tvary a okraje ještě opálila plamenem. Ty jsem nalepila na několik míst jako obnažené zdivo po odpadlé omítce. I strop místnosti dostal nádech plísně a hniloby.

Druhá fáze rekonstrukce: elektrifikace a tapetování

Tento domeček bude mít všechny čtyři strany pohledové, takže tady není místo na připevnění zásuvkového panelu. Pomůžu si tedy komínem, který připevním zvenku na pravou stěnu domečku a do něj všechny dráty svedu a schovám. Bude to mít ještě jednu výhodu: nebude to tak snadno dostupné dětským prstíčkům….

Na komín i boční stěny jsem nalepila tapetu. Na ni jsem ještě nalepila proužky z balsy jako dřevěné trámy. Akrylovou barvou jsem tapetu trochu začernila a nakonec jsem celý povrch natřela klovatinou.

V rohu místnosti, který přiléhá ke komínu, jsem vystavěla krb. Jeho obezdívka, zadní stěna i kamenná podlaha jsou z modelářské hlíny tvrdnoucí na vzduchu. Římsa je z balsy. Krb je elektrifikovaný, iluzi žhnoucích polínek jsem vytvořila ze žárovky zasunuté do otvoru, který jsem vyvrtala do většího červeného korálku. Kolem jsou nalepená polínka z usušených proutků. Lustr je vytištěný na 3D tiskárně a osazený třemi žárovkami. Visí na řetízcích a jsou na něm nalepené pavučiny.

Pro střechu jsem vyřízla nové desky. Původní střecha měla velká okna, která by půdu příliš prosvětlovala a těžko bych dosáhla ponuré atmosféry. V jedné desce je navíc vyříznutý otvor pro nově instalovaný komín. Na vnitřní stranu střechy jsem nalepila černé proužky z balsy a omítku jsem natřela šedou barvou, na kterou jsem houbičkou natupovala odstíny černé a bílé. Na podlaze je tapeta se vzorem prkenné podlahy. Po nalepení jsem ji přetřela ještě klovatinou, aby byla odolnější proti poškrábání a roztržení. Lucerna visící ze stropu vznikla na 3D tiskárně. Drát je vyvedený na střechu a do komína. Později ho překryjí střešní šindele.

Na střešní šindele jsem použila balsu tloušťky 1 mm, kterou jsem rozstříhala na malé obdélníčky. Odspodu nahoru jsem je postupně lepila tak, aby se vzájemně překrývaly. Po zaschnutí jsem šindele natřela akrylovou barvou a po té ještě klovatinou.

Nyní je domeček z venku hotový a přesunu se do interiéru.  Ta nejzajímavější část je přede mnou, nápadů je hodně, tak mi zachovejte přízeň v tomto seriálu. Těšte se na strašidelné doplňky, které jsem vyrobila, nakoupila v našem eshopu nebo vytiskla na 3D tiskárně…

Třetí fáze rekonstrukce: zařizování interiéru

Z Fima jsem vymodelovala armádu hlodavců. Část z nich již našla útočiště na stole mezi kartami a alkoholem, na lustru a na klavíru…Pozornému okoku neunikne, že zadní okno je již osazené. Rám s mřížemi jsme vytiskli na 3D tiskárně.

Mezi dětskými hračkami jsem objevila figurky zvířat a vybrala jsem si medvěda na výrobu trofeje nad krb. Vzhledem k tomu, že se jedná o dutou plastovou figurku za pár korun, šla hlava uříznout poměrně snadno. Hlavu jsem nalepila na připravený štít. Trofej jsem nalepila na stěnu nad krbem.

Pro horní patro jsem vyrobila kulatý stůl s křeslem. Všechna křesla jsem očalounila červenou plstí a hrany ozdobila zlatou sňůrkou. I rakev, která vznikla na 3D tiskárně, dostala červené polstrování. Z Fima jsem vyrobila obsah pro tři skleněné dózy: prsty, oči a pijavice. Na stole je talíř s ropuchou. Dalším zařízením domu hrůzy je sud.

A nakonec obyvatelé domu hrůzy: dva kostlivci, kteří si rádi zatrsají.

A na závěr se podívejte na strašidelné video z domečku

Dost pravděpodobně máte stejnou zkušenost jako já: koupíte si tubičku sekundového lepidla. Odšroubujete víčko a řídíte se dobrou radou z návodu k použití, že máte nanést na lepenou plochu jen velmi malé množství lepidla. A tak opatrně nahnete tubičku k lepené ploše a protože nic neteče, zmáčknete ji. A náhle k vaší nelibosti vyteče víc lepidla, než byste si přáli. No co už, než to zaschne, rychle se snažíte trefit obě lepené části na sebe. Ale ono to nedrží ani za sekundu, ani za minutu, protože je tam toho lepidla moc. Je to k vzteku, není to čím utřít a už se začínají lepit prsty k sobě…

Po více či méně úspěšném lepení zašroubujete víčko lepidla a uschováte ho na příště, až zase bude potřeba něco slepit. A když nastane ten den, zjistíte, že víčko je k tubě dokonale přilepené a zbytek lepidla je nedostupný. Teď už víte, proč se tuby sekundových lepidel dělají tak malé…

Pokud máte zkušenosti jako já, přijde vám vhod sekundové lepidlo Fix, které připomíná spíše lak na nehty. A to je něco, s čím ženy umí velmi dobře zacházet. Léta praxe na nehtech se zúročí a štětečkem nanesete přesně takové množství lepidla, jaké potřebujete, a na plochu, kterou potřebujete. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že víčko se mi k lahvičce nepřilepilo a je to lepidlo na víc použití. Používám ho na lepení kovů, fima a všude tam, kde spoj musí být co nejtenší. Více o lepení najdete v příspěvku „Čím lepit“.

Blíží se Halloween a i když to není svátek u nás tradiční, k vašemu anglickému domečku by se vydlabaná dýně mohla hodit. Připravila jsem pro vás postup na její výrobu. Nejdříve jsem se snažila z hmoty Fimo vymodelovat dutou kouli a vyřezat do ní otvory, ale to vůbec nešlo. Nakonec jsem na to šla po česku. Vzala jsem cherry rajčátko, které má zrovna tak velikost jako dýně v měřítku 1:12. Z Fima jsem si udělala plátek a rajčátko jsem do něj obalila jako švestku, když děláte ovocné knedlíky 🙂 Nepravidelný tvar dýně není na škodu, naopak přidá na autentičnosti, takže se nesnažte vymodelovat dokonalou kouli. V dolní části si nechte otvor v průměru kolem 8 mm, tudy později půjde rajče ven. Skalpelem jsem vyřezala otvory očí a tlamy. Nevadí, když zaříznete až do rajčete. Než dáte dýni s rajčetem vytvrdnout do trouby, rajče ve spodní části skalpelem nařízněte, aby v troubě mohla odtéct šťáva. Fimo hmota vytvrdne v troubě při 130°C za cca 30 minut, podle návodu na obalu… Po vytvrdnutí nechejte dýni i s její rajčatovou dužninou vychladnout. Rajče se při pečení trochu scvrkne a částečně vyteče i šťáva, takže spodním otvorem pinzetou po kusech rajčatový protlak vytáhnete a již dutou dýni vypláchněte.

Akrylovými barvami dýni natřete, použijte více odstínů oranžové a vnitřní část natřete světle oranžovou až žlutou.

Pro osvětlení budete potřebovat žárovku s objímkou, drát a zástrčku. Pokud jste si již nějaké to světýlko vyráběli, víte, jak na to. Pokud ne, v našem eshopu najdete vše potřebné a v ebooku postup při elektrifikaci. Máte-li vše zapojeno a odzkoušeno, nasaďte na žárovku svou dýni a je to! Váš domeček bude mít sezónní výzdobu.

O prodlouženém víkendu jsem nelenila a vymodelovala jsem si zeleninu z Fima. Použila jsem bílé Fimo a po vytvrdnutí v troubě jsem jednotlivé kousky natřela akrylovými barvami a lakem. Pytel na brambory jsem ušila z režného plátna a naplnila sojovými boby, které v měřítku 1:12 odpovídají tvarem, velikostí i barvou bramborám. Sóju jsem do pytle napěchovala a prolila Herkulesem, takže povrch pytle se na boby přilepil a kopíruje obsah pytle.

Nejdříve jsem si z MDF desky tloušťky 8 mm vyřízla tvar toaletního stolku. Tento hranol jsem obložila plátky balsy. Balsa snese i ohyb, takže i na oblou stranu jsem nalepila Pattexem proužek balsy. Stolek jsem namořila do odstínu mahagonu a pak ještě nalakovala. Nohy stolku jsou vytištěné na 3D tiskárně. (Zájemcům takovéto nohy vytiskneme za 6,- Kč). Na spodní straně stolku jsem navrtala 4 dírky, do kterých jsem nohy vsunula a zalepila. Na šuplíky jsem nalepila madla z korálků.

Připravila jsem pro vás krok za krokem postup výroby nábytku z balsy. Balsa je velmi tenký plát dřeva, zde jsem použila balsu tloušťky 2,5 mm. Jednotlivé díly jsem si nařezala skalpelem. Tenčí pláty je možné  stříhat nůžkami. Nohy pultu jsou z dřevěné tyčky průřezu 3 x 4 mm. Vše jsem lepila Pattexem.

Zkuste si taky něco vyrobit. Balsu si již brzy můžete objednat u nás v eshopu. Pokud si netroufáte na vlastní model, vyberte si šablonu v užitečných odkazech.

Pro obývák jsem zvolila fialovou barvu v kombinaci s bílou. Tmavě fialový potah na křesle a sedačce a mahagonový nábytek kontrastuje se světle fialovými tapetami, kobercem a závěsy. Křeslo a sedačku jsem vyrobila z kartonu, molitanu a potahové látky, vše je lepeno tavnou pistolí.  Postup výroby můžete shlédnout na videu od „GardenOfImagination“ v užitečných odkazech zde. Gramofonové desky a jejich obaly jsou z papíru, vytiskla jsem si jejich šablony na www.pinterest.com (hledejte pod heslem dollshouse printables). Rám obrazu za křeslem je z brože, do které jsem vlepila starou fotku.

Z nefunkčních hodinek jsem vyloupla ciferník. Skříň kyvadlových hodin je vyrobená z balsy. Po slepení jsem ji namořila do mahagonového odstínu a ještě nalakovala. Ze šperkařských komponent je kyvadlo a ozdoby dvířek.

Už se vám to určitě také stalo: vyskládali jste na police kredence všechny talířky, šálky, dózy, konvičky, příbory a pak jste do kredence nechtěně drcli a všechno popadalo. Proti těmto nehodám jsem začala používat fixační vosk. Lehce fixuje drobné doplňky na svém místě, ale rozhodnete-li se drobnost přemístit, není problém ji odlepit. Vosk je transparentní, takže na stole nepoznáte, že jsou příbory přilepené. Vyzkoušela jsem, že na papíru neudělá mastný flek. Očistit jej můžete buď mýdlovou vodou, ale pokud vám zůstane na dřevěném nábytku, pak se vodě vyhněte a raději ho jen setřete suchým hadříkem. Trocha vosku dřevěnému nábytku jenom prospěje.

Že nevíte, co je elektrický kondenzátor? Taky jsem to nevěděla. Když manžel začal rozebírat vyřazený počítač, zaujaly mne součástky ve tvaru válečků, které byly napájené na deskách s tištěnými spoji.

Celkem snadno se daly z desky utrhnout, vytáhnout z nich dva trčící plíšky i černou gumovou zátku. Vysvlékla jsem je z obalu a hned vypadaly jako hliníkové dózy. Silikonovou tavnou pistolí jsem jim udělala čepičky jako víčka. O finální podobu se postaraly akrylové barvy a etikety, které jsem našla na www.pinterest.com

Jakmile se pustíte do rekonstrukce domečku, dříve nebo později budete potřebovat někde něco uříznout, provrtat a možná i sletovat. Problém je, že chlapi mají poněkud dlouhé termíny plnění, zvláště pokud se nejedná zrovna o jejich hračku. Netrpělivá žena si je vědoma, že muži své nářadí neradi půjčují, zejména ne ženám. Nezbývá, než se v nestřeženém okamžiku vloupat do manželova kufru nebo rovnou do jeho dílny a tuto drobnou prácičku si udělat. Nevím, jak je to možné, ale i když po sobě zahladím všechny stopy, manžel to vždycky pozná, že jsem mu sahala na šroubovák nebo na vrtačku! A to jsem se už poučila, že se nemám chlubit, jak se mi podařilo něco uříznout, protože místo pochvaly následuje mužova pohoršená otázka: „Čím si to uřízla?!“ No, a když budete, milé dámy, vytrvalé, dopracujete to tak daleko jako já. Manžel mě (raději) postupně vybavil, takže jsem hrdou majitelkou malé vrtačky, sady kleštiček, k Vánocům jsem dostala super šroubovák. A víte co, ty kleštičky si teď chodí ode mne půjčovat on!

Zařizovat podkrovní místnost byl oříšek. Musela jsem se vypořádat s nedostatkem rovných stěn. Umyvadlo se zrcadlem a záchod (s rezervoárem na tyči) k šikmé stěně prostě nepostavíte. Pro prostor pod šikmou střechou vzadu jsem nenašla využití, a proto jsem uřízla 7 cm vysokou příčku a šikminu jsem částečně „zazdila“. K této zdi jsem umístila vanu. V nejvyšším bodě středové příčky je nástěnné světlo, které jsem nalepila obráceně, abych z něj udělala koupelnové osvětlení zrcadla. Drát je otvorem veden do vedlejší ložnice. Zrcadlo vzniklo vyloupnutím zrcátka z pudřenky, trochu jsem ho vylepšila ornamentem z hmoty Fimo. Na protilehlé stěně je záchod. Zbývající prostor už šlo doplnit jen nízkými kusy nábytku. Regál vedle umyvadla jsem vyrobila podle šablony z balsy. Z balsy je též valcha za vanou a odkládací prkno na vaně – takové měla naše babička. Vlnitý plech na valchu jsem objevila v manželově dílně. Divili byste se, co mají chlapi v dílně za poklady, ale pozor, nemají rádi, když jim v dílně či kufru začnete hrabat.

Skříňku vedle záchodu jsem zrestaurovala a doplnila o podsedák. A ještě bych se zmínila o koberečku, který vznikl na „dětském tkalcovském stavu“, který si moje generace pamatuje jako totalitní hračku z 80. – 90. let minulého století. Stav patřil mé sestře a já ho měla na půdě a jsem ráda, že jsem ho kdysi nevyhodila.

V březnu jsem si odskočila do jiného domečku, do Čech.  Náš „renesanční měšťanský dům“ jsem připravovala na vystavení ve výloze. Zvolila jsem fasádu ve světle zelené barvě.

Domeček jsem elektrifikovala, takže všechny místnosti jsou osvětlené.  Lustry v přízemí jsou vyrobené, ostatní světla jsou nakoupená. Pro osvětlení jsem použila systém zásuvkového panelu umístěného na zadní straně domečku. Domeček je napájen přes 12V trafo.

Do krejčovského salonu dole v přízemí a také do obýváku jsem použila vinylové tapety, v kuchyni a koupelně jsou tapety tištěné na laserové tiskárně, jejichž vzory jsem si vybrala na www.jennifersprintables.com. Podlahy v obýváku a krejčovství a také tapeta v ložnici jsou kupované.

Nábytek a vybavení jsem posháněla v našem bazaru, pár kousků jsem nakoupila nových a něco také vyrobila. Z korálků jsou vyrobeny parfémy a šampony a na toaletním stolku jsou miniatury sehnané v korálkárně.

Z balsy jsem vyrobila noční stolek, prádelník v koupelně a nábytek v kuchyni. Šablony najdete v rubrice užitečné odkazy.

Pro krejčovství jsem vyrobila paravan, šaty s věšákem a klobouk na siluetě hlavy.

Sporák v kuchyni je zasunutý do komínového výklenku, který je vyroben ze zbytků MDF desky, otapetován a krbová římsa je z balsy. Dřez je vytištěn na 3D tiskárně, kohoutek s baterií jsou ze šperkařských komponentů.

Zbývá interiér ještě naplnit doplňky, aby byl domeček zabydlený.

Než ze mě stihne vyprchat ta euforie, napíši Vám o mém úletu v obchůdku Korallo (www.korallo.cz) na rohu Veveří a Slovákovy v Brně. Původně jsem se v sobotu dopoledne vypravila do modelářské prodejny Reichard pro balsu na výrobu nábytku. Ale když už jsem se utrhla z domu, chtěla jsem ještě pořídit nějaké ty korálky a komponenty. Našla jsem si asi jedinou korálkárnu otevřenou v sobotu. Když jsem tam vešla, bylo jasné, že plány se komplikují. Jen zběžně prohlédnout všechno zboží by mi zabralo dvě hodiny! Asi mé zoufalství na tváři bylo tak nápadné, že se mne ihned ujala milá paní, aby mi poradila. A když jsem jí řekla, že netoužím po špercích, ale vyrábím miniatury, zajásala nad neobvyklou zákaznicí a už mne vedla k těm správným miskám s komponentami. Angažovaně mi ukazovala vše, co by se mi mohlo hodit, a se zájmem sledovala, jaké korálky a komponenty vybírám a co z nich budu vyrábět. Z obchodu jsem odcházela po hodině s tím, že se určitě brzy vrátím. V pytlíčku jsem si odnášela miniaturní poklady a na srdci velmi dobrý pocit. Do tohoto obchůdku určitě zavítejte.

Z kuchyně se pomalu přesouvám do obýváku. Vašemu pozornému oku jistě neunikne, že už je tam světlo a nějaké ty kusy nábytku. Brzy vás pozvu na návštěvu.

Holé stěny kavárny už dlouho volaly po nějakém doplňku. Na internetu jsem si našla obrázky dobových reklamních plakátů a denní tisk. Rámy i stojan na noviny jsou vyrobené s balsy. U vstupních dveří kavárny je přilepená cedule s denní nabídkou.

Přes vánoční prázdniny jsem nelenila a zařídila jsem kuchyni. Došla řada na vyspravení sporáku. Podle obrázků z katalogu mu chyběly nohy a záda s komínem a policí, které jsem vyrobila z balsy a z dřevěných tyček. Dvířka od trouby jsou vymodelované z Fimo hmoty. Vedle sporáku stojí  kredenc vyrobená podle šablony (ke stažení zde). Na výrobu jsem opět použila balsu. Podle šablony jsem z balsy vystřihla jednotlivé díly police a slepila. Oproti šabloně jsem udělala vyšší sokl, abych dosáhla stejné výšky sporáku a odkladové plochy kredence. Hrany jsem obrousila jemným smirkovým papírem a celou kredenc nalakovala. Stůl, židle i nádobí jsou pořízené v bazaru. Na zadní stěnu jsem vyrobila polici, na které bude sbírka talířů. Tři talíře budou později pod touto policí přilepené přímo na stěnu. Osvětlení nad jídelním stolem je slabé a další světlo bude potřeba přidat do přední strany místnosti. Nad dřezem je polička, na kterou plánuji umístit stolní olejovou lampu. Kuchyň ještě musím nacpat různými doplňky, které budu postupně vyrábět a pořizovat. Prozatím jsem z Fima vymodelovala zeleninu (v bedýnce na kredenci) a pečené kuře.

Na You Tube jsem našla video s výrobou nádherného kávovaru (zde). Zrovna takový mé kavárně chyběl! Vyrobila jsem ho z kusu měděné topenářské trubky a šperkařských komponentů, které jsem si asi půl druhé hodiny vybírala v obchodě s korálky. Jednotlivé komponenty jsou na trubku přilepené sekundovým lepidlem. K mému údivu to docela dobře drží, jen je potřeba dávat toho lepidla opravdu minimálně, jinak to nelepí.

Na 3D tiskárně jsme vytiskli dřez (více o 3D tisku zde). Na výrobu vodovodních kohoutků jsem použila kovové šperkařské komponenty, které jsem si vybrala v obchodě s korálky. Kleště a štípačky pomohly přeměnit náušnice na armatury. Dřez jsem usadila na stolek vyrobený z 2 mm tenké balsy a z hranatých tyček. Po slepení jsem ho natřela akrylovou barvou v odstínu slonové kosti. Až bude mít dřez své pevné místo v kuchyni, doplním ho ještě o odpadní trubku.

Při výrobě lednice jsem vycházela z dobového typu General Electric „Top Monitor“. Korpus lednice je opět poskládán z tenké balsy, hrany jsem zaoblila smirkovým papírem. Kondenzátor je vyroben ze dvou slepených víček. Vše je natřeno akrylovou barvou v odstínu slonové kosti. Klika vznikla rozebráním kovového zámku náušnic, panty z perforovaného plíšku a zkrácených špendlíků.

Jelikož se pokouším svůj dollhouse zařídit ve stylu 30. let minulého století a pomalu se dostávám k vybavování kuchyně, musela jsem trochu zapátrat, jak vypadala domácnost mé babičky. Z dětství si pamatuji vyřazenou lednici, která stála na balkóně, a byly v ní uschovány prázdné zavařovací sklenice. Také starou pračku, která ustoupila „moderní“ Tatramatce. O postřehy z mého pátrání se s vámi podělím. Začnu typickým anglickým sporákem, jehož torzo jsem s hrstkou dalšího nábytku dostala a bude třeba ho restaurovat.

Historie ikonického AGA sporáku se píše od roku 1922, kdy švédský fyzik Dr. Gustav Dalén pro svou ženu navrhl první akumulační sporák se dvěma plotýnkami a dvěma troubami. Od roku 1929 firma AGA Heat Ltd zahajuje jejich sériovou výrobu v Anglii. Za obrovskou popularitu a vysoké prodeje vděčí AGA talentovanému prodejci Davidovi Ogilvy a jeho celosvětové reklamní kampani ve 30. létech minulého století. Sporáky AGA se se svým typickým designem těší obrovské popularitě dodnes, jen tuhá paliva nahradil plyn a elektřina.

Plošná elektrifikace domácností přináší mnoho technologických novinek jako elektrické lednice a pračky.

V roce 1927 představila firma General Electric elektrickou lednici s  kondenzátorem umístěným na horní ploše chladící skříně. Tento typ lednice se masívně rozšířil v domácnostech. Od třicátých let byl chladícím médiem freon, který nahradil amoniak, metylchlorid a oxid siřičitý, které byly příčinou nejedné tragické události ve výrobě i domácnostech.

Velký obchodní úspěch měly v roce 1907 první elektrické pračky značky Thor. Řemenem poháněné perforované válce s lopatkami otáčely prádlo v mýdlové vodě. Pondělky (tzv. Blue Mondays  – laundry days) pravidelně ženami věnované celodennímu praní se počátkem 20. století pro mnoho amerických žen změnily. Výstižně to vyjadřovala reklamní kampaň firmy Automatics Electric´s „Ten O´clock and the Washing done“, neboli že v deset už je prádlo na šňůře.

Nezbývá, než paní Flintové zařídit moderní domácnost, aby měla více času na provozování kavárny.

Kavárna byla vybavena novými kousky nábytku: pultem s vitrínou na dorty, policí na hrnky a talířky a prozatím  jedením stolem. Všechny jsem vyrobila na míru z  2 mm tenkého dřevěného plátu z balsy. Tento materiál je k dostání v modelářských potřebách, zejména ho používají modeláři letadel. S tímto plátem se mi velmi dobře pracovalo, protože se dá stříhat nůžkami a tedy snadno jsem si překreslila a vystřihla všechny potřebné dílky. Lepila jsem je Patexem a Herkulesem, Patex je trochu lepší, neboť se plát tolik nekroutil. Hotové díly jsem natírala akrylovou barvou.

Součástí pultu je vitrína z transparentní folie, za kterou jsou vystaveny dorty a zákusky. Ty jsem modelovala z hmoty Fimo a po vytvrdnutí v troubě barvila akrylovými barvami. Z Fima jsou i talířky a hrnečky na polici za pultem. Háčky, na kterých visí hrnečky, jsou ze špendlíků, které jsem zkrátila. Cukrovinky na pultu jsou na tácku vyrobeném z víčka od piva. Ubrus na stole z počátku trochu trčel, tak jsem ho nastehovala, trochu stáhla a přetřela Herkulesem, díky kterému zatvrdl v požadovaném tvaru.

Schodiště už je na svém místě! Byl to ale boj. Hlavně zábradlí mi dalo hodně práce a příště bych už asi dala přednost nákupu nějakého hotového modelu.

Zábradlí je vyrobeno z mosazných tyček a madlo je dřevěné. Každá tyčka je zasazená do předvrtané dírky ve schodu a v madle. Trefit polohu dírek na schodu a v madle a navíc vrtat pod správným úhlem bylo už trochu moc….Snad vybavení kavárny nábytkem odvede pozornost od malých nedostatků na schodišti. Pan pekař se již vrátil z nemocnice s novou nohou, takže babička už může zase užívat penze. Zrestaurovala jsem další kousky komod, které jsem k domečku dostala. Je na čase porozhlédnout se po nějakých stolcích a židlích do kavárny.

Pro kavárnu jsem si naplánovala obložení stěn „lakovaným dřevem“.

Panely jsou vyrobené z kartonu. Tři vrstvy kartonu jsou slepené disperzním lepidlem (Herkules). Hrany jsem navoskovala, čímž jsem si připravila podklad pro ošoupaný vzhled nátěru. Panely jsou natřené akrylovou barvou (odstínem slonové kosti). Na navoskovaných místech barva špatně chytá a vytváří efekt patiny, který jsem ještě zvýraznila smirkovým papírem. Jednotlivé panely jsou na stěny nalepeny Patexem.

Konečně!  V pekárně už se svítí ! Elektrifikace nebyla vůbec složitá a měla jsem to hotové za pár minut.

Pořídila jsem si panel s 12ti zdířkami, transformátor na 12V a jednoduchá světla v podobě žárovky s objímkou, drátem a zástrčkou . Lustr jsem si chtěla zkusit vyrobit vlastní. Navštívila jsem prodejnu s korálky, kde jsem si vybrala pár vhodných kovových kousků. V modelářské prodejně jsem si koupila mosaznou trubičku. Ze zástrčky světla jsem kleštěmi vytáhla kolíky a vyvlékla drátky. Postupně jsem na drát navlékla korálek stínidla, mosaznou tyčku a ještě jeden menší korálek jako stropní krytku. Skrz strop jsem vyvrtala malou dírku a drát protáhla. Po podlaze v patře je drát vedený k zadní stěně, kde je další dírkou těsně u podlahy protažený ven na zadní venkovní stěnu domu. Tady je umístěn panel na zástrčky, takže už stačilo jen navléknout zpět zástrčku a vsunout kolíky k drátkům. Drát na podlaze jsem pro jistotu přelepila zakrývací páskou.

Z tenké překližky jsem vyrobila dlouhou lavici, na které bude ve výloze vystavené pečivo. Použila jsem kousky překližky z jednoho regálu, který jsem rozebrala na jednotlivé díly. Jeho dvě mosazná madla se budou později hodit jako dveřní kování. Lavici jsem natřela  a osmirkovala. Šest ošatek vzniklo slepením kartonových krabiček, které jsem vyložila plátnem (lepeno disperzním lepidlem Herkules). Pečivo je vyrobené z keramiky a následně dekorováno akrylovými barvami. Do ošatek jsou kousky pečiva vlepeny silikonovým tavným lepidlem, stejně tak  jsou tímto lepidlem k lavici přilepeny ošatky. Lavici a dříve vyrobený regál ještě doplní stůl na pokladnu a drobné zboží, ale to zase někdy příště…

Netroufla jsem si psát nápisy „Bakery“ a „Coffee Shop“ štětcem a riskovat, že nevydařené dílo budu znova brousit a natírat. Vybrala jsem si vhodné písmo v Zoneru / Photoshopu a vyladila jeho velikost vzhledem k liště. Nápisy jsem zrcadlově obrátila a vytiskla černě na zlatý papír (oboustranný tvrdší zlatý papír z výtvarných potřeb, v případě jednostranně barevného tiskněte na bílou rubovou stranu). Písmena jsem vystřihla a nalepila zlatou stranou nahoru.

Objednala jsem si na www.zememiniatur.cz pár kousků tapet: červeno hnědé tašky na střechu, režné zdivo na fasádu a tapetu s dlažbou do kavárny a pekárny. Bohužel odstín tapety režného zdiva není podle mých představ, barevně je posunutý do oranžovorůžové a nehodí se k odstínu střešních tašek. To už je riziko nákupu tapet přes e-shop, protože barvy závisí na individuálním nastavení monitoru. Nejdřív jsem zkusila zakoupenou tapetu režného zdiva oskenovat a následně si pohrát s barevnými filtry. Pak jsem ale narazila na volně dostupné tapety ke stažení na internetu. Pokud zadáte do vyhledávače „printable dolls house wallpaper“, naběhnou vám desítky volně dostupných tapet, které si můžete vytisknout na své barevné tiskárně. Například na www.jennifersprintables.com jsou vzory tapet rozdělené podle období, podle barev, podle místností. Kromě tapet si můžete najít i obrazy, hodinové ciferníky, noty, knihy, krabice od potravin nebo štítky na lahve. Nemusíte se omezovat jen na potisk papíru, ale vzor si nechat vytisknout na plátno, které použijete na čalounění křesla nebo na závěsy.

Našla jsem si tedy vzor režného zdiva odpovídající barvy a vytiskla jsem si několik archů A4. Barvy z inkoustové tiskárny se pod kapkou vody rozpíjí, proto je lepší tisknout na laserové tiskárně. Takto vytištěnou tapetu je potřeba lepit tyčinkovým lepidlem, aby se papír nezvlnil. Začala jsem tapetováním bočních stěn, na kterých jsem si vyzkoušela lepení a vyladila techniku. V podstatě to šlo velmi dobře. Trochu náročnější byla čelní strana s okny, výlohami a dveřmi. Tapetovala jsem vždy celou plochu a následně otvory vyřezala nožem.

Po delším váhání jsem překonala obavy, že domeček svým zásahem zničím, a odhodlala jsem se vzít do ruky nůž a pilku. První dloubance směřovaly ke schodišti. Lepidlo záhy povolilo a schody byly venku.  Mezi třetím a čtvrtým schodem jsem schodiště rozřízla, aby později vzniklo schodiště tvaru L. Víc práce mi dalo odstranit ze schodiště kousky nalepeného koberce a celé schody osmirkovat a natřít (akrylová barva Eternal mat odstínu slonová kost). Záměrně jsem nechala na schodišti vybroušená místa, aby působilo ošlapaně. Z překližky jsem vyřízla čtverec, který bude tvořit podestu mezi oběma díly schodiště. Ještě než tyto díly slepím, vyvrtám si na schody dírky na zábradlí. Pomýšlím na zábradlí z mosazného drátu, který jsem si vyhlídla v modelářských potřebách (mosazný drát průměru 2.5 mm, 36,- Kč).

Lišta nad okny budoucí kavárny byla původně nalepená šikmo, a tak jsem se ji pokusila nožem sloupnout. Šlo to snadno a tak jsem se rozhodla pokusit se sundat z čelní strany domu i ostatní lišty. To by mi mělo později usnadnit jejich broušení a natírání a pak i tapetování fasády.  Bohužel, ostatní lišty byly přilepené důkladněji, takže se některé nepodařilo odloupnout celé a část lepenky zůstala na fasádě. Nápisy „Kirbsters No 45“ vzaly za své pod ocelovým kartáčem brusky, smirkový papír dílo dokonal. Lišty dostaly tři vrstvy nátěru akrylovou barvou (matná tmavě zelená akrylová barva značky Eternal).

Okna, dveře, vnitřní stěny i stropy dostaly nový nátěr v odstínu slonové kosti. Z podlahy obýváku byl seškrábán nalepený koberec, který musí ustoupit drátům stropních světel z kavárny. Pro budoucí schodiště je potřeba zvětšit otvor v podlaze až do pravého zadního rohu, naopak kus podlahy je potřeba vlepit k přepážce mezi kuchyní a obývákem. Bohužel s pilkou se do domečku nevlezu a tak byla podlaha řezána plátkem z pilky, který bylo ještě potřeba ohnout. Po té, co jsme střídavě s manželem větší část otvoru vypižlali, vzpomněli jsme si na řezný kotouč, který se dá nasadit na malou ruční brusku. Takže příště už to bude snadnější 🙂

Většina nalepených tapet šla dobře odstranit, naštěstí byly přilepeny lepidlem na tapety, které se po navlhčení rozpouští. Stačilo tapetu potřít vlhkým hadrem a sloupnout. Přední fasáda i boky domu budou tapetovány, takže pouze zadní stranu domu jsem natřela tmavě zelenou barvou.

Aby střecha držela v otevřené poloze, byla připevněna podpěrka.

Nyní je hrubá práce na domě hotová a můžu začít plánovat světla, tapety a vybavení.